Projektový tým

Ľuboš Slovák

Učitel a výzkumník s interdisciplinárním vzděláním. Rozmanitě se zabývá vztahy člověka a více než lidského světa: vědecky jej zkoumá, filosoficky promýšlí a pedagogicky a aktivisticky mění. Mezi jeho hlavní profesní zájmy patří ekofilosofie, hluboká ekologie a filosofie přírody. Skrze tento projekt se chce ponořit hlouběji do hluboké ekologie a hledat oživující způsoby učení, které se nebudou omezovat jenom na racionální intelekt.

V rámci doktorátu na Katedře environmentálních studii FSS MU v Brně studuje proměny ideje přírody v posledních dekádách. Také zde vyučuje seminář zaměřený na klíčové texty environmentálního myšlení a kurz o globálních environmentálních problémech. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zkoumá nemateriální hodnoty přírody a krajiny na Moravě. Občasným aktivismem se pak snaží bránit ty, kdo v naší společnosti nemají hlas.

Vystudoval informatiku a sociální a kulturní ekologii na Karlově univerzitě v Praze. V minulosti se zabýval také udržitelností filmových festivalů na pozici ekologického ombudsmana Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, v hnutí Limity jsme my pomáhal založit tradici českých klimakempů, spolu-založil nakladatelství non-fikční literatury Nová beseda, vedl interdisciplinární projekt vývoje webového publikování knih, technicky vedl vznik VoD služby DAFilms.com, či vyvíjel software pro internetovou infrastrukturu u správce české národní domény CZ.NIC.

Tomáš Daněk

Interdisciplinární učenec, učitel a badatel, zaměřující se na vztah mezi filosofii vědy, ochranou přírody, environmentálními studiemi/problémy a humanitní environmentalistikou. Většinu kariéry strávil v prostředí učenců, kteří založili „paralelní polis“, autonomní vzdělávací platformu během komunistické éry v Česku. S nástupem období antropocénu hledá smysluplné (byť ne nutně nové) způsoby jak rozumět současnosti. Snaží se propojit akademický svět se světem mimo obrazovky, auta a kancelářské židle. Věří, že norská hluboká ekologie a česká fenomenologická škola mají k sobě vnitřne blízko a vnímá tento projekt jako šanci zviditelnit tuto afinitu, jež nebyla doteď známá.

Učí na Palackého univerzitě a na Karlově univerzitě. Posledních sedm let koordinuje studijní program Environmentální studia a udržitelný rozvoj na Katedře rozvojových a environmentálních studii. Učí kurzy zaměřené na environmentální vědu, etiku a filosofii, ale také sociologii či antropologii.

Tomáš vystudoval environmentální vědu na Palackého univezitě a humanitní environmentalistiku na Masarykově univerzitě. Jeho disertace se věnovala důsledkům západního chápání přírody pro environmentalismus. Pracoval jako organizátor a koordinátor projektů interdisciplinární spolupráce a přenosu znalostí. Necelé tři roky pracoval v České informační agentuře životního prostředí CENIA.

Martin Lee Müller

Martin ve své práci přívádí současnou filosofii do kritického dialogu se studii domorodých kultur, vědou o zemském systému, ekologii a poezii a rozvíjí tak ekologii jazyka a příběhu. V současnosti je postdoktorským výzkumníkem na Department of Teacher Education and School Research na University of Oslo. Chtěl by přinést víc prožitkového vzdělávání do norského vzdělávacího systému a tento projekt k tomu může dopomoct výměnou znalostí a propojováním.

Doktorát z filosofie získal v roce 2016 na University of Oslo. Magisterský titul má z oboru Culture, environment and sustainability na Center for Development and the Environment na stejné univerzitě. V minulosti se podílel ne vzniku vzdělávacích center na mongolském venkově, pracoval jako učitel ve školce, knihovník na základní škole a vedl školu v divočině v norských lesích. V nedávné době jako vypravěč navštěvoval festivaly ve Spojeném království a Skandinávii s performancí inspirovanou jeho knihou Being Salmon, Being Human, ve kterém se prolíná filosofie, tradiční vypravěčství a sámský zpěv joik. Pracoval také na Steiner University College v Oslu a učil také na Center for Development and the Environment. Spolu-vede neziskovou organizaci Small Earth Institute a spoluzaložil organizaci villaks.org.

Per Ingvar Haukeland

Ekofilosof, komunitní aktivista a profesor na University of South-Eastern Norway. Zkoumá jak se tradice a inovace dají propojit s cílem revitalizovat vztah mezi kulturou a živoucí zemí. Ve své práci používá vypravěčství, ekologické podnikání, řemesla a venkovní vzdělávání.

Úzce spolupracoval s filosofem Arne Naessem (zakladatelem hluboké ekologie) od roku 1990 do Arneho smrti v roce 2009. Společně učili v Norsku i v zahraničí a napsali spolu norský bestseller Livsfilosofi (přeloženo do angličtiny v roce 2002 jako Life’s Philosophy: Reason and Feeling in a Deeper World). Má magisterský titul ze vzdělávání z University of Oregon a doktorský titul z University of California v Berkeley z oboru ekologické vzdělávání, komunitní ekonomický rozvoj venkova a zelené podníkání.

Je spoluzakladatelem Alliance for Wild Ethics a angažuje se v iniciativě Transition Town ve městě Bø v Telemarku. 15 let pracoval v Telemark Research Institute jako vedoucí Centre for Nature and Culture-based Innovation a zaměřoval se na participativní akční výzkum pro udržitelný ekonomický rozvoj komunit. Ve svém výzkumu a aktivismu ho zajímají malá společenství na norské venkovské periferii. V těchto komunitách se snaží obnovovat důvěrnou reciprocitu mezi kulturou a živoucí zemí skrze obnovu lokálních farmářských a lesnických tradicí, tradičního vypravěčství a řemesel jako výroba lyží, a integrováním správy soukromého a společného zboží. Také se angažuje v norském hnutí pro spojení s přírodou.

Miloslava Hazuchová

Dlouholetá ekopedagožka s přesahem do ekopsychologie a ekofilozofie. Od roku 2013, kdy potkala Joannu Macyovou, je facilitátorkou hlubinně-ekologické metody Work that Reconnets (Metody obnovující spojení). Tanečně-pohybová terapeutka, která je přesvědčená, že odcizení a odpojení od vlastního těla je jedním z důležitých aspektů odpojení lidstva od přírody. Věří, že až se začneme laskavě a pozorně chovat ke svým tělům, tak se to odrazí i v našem chování a vztahu k přírodnímu světu. "Naše tělo je naše najbližší příroda.", říkává. Potřebujeme začít od sebe.

Romana Pálková

Romana má deset let zkušeností s přípravou a vedením programů venkovního vzdělávání a environmentální výchovy pro děti a žáky. V letech 2012-2014 spolupracovala na Real World Learning Network Project, ve kterém se zkoumaly a sdílely úspěšné přístupy k Real World Learning skrze učení venku, které vede k činnosti pro udržitelný rozvoj. V letech 2017-2019 koordinovala kurzy v rámci Erasmus+ projektu Nature as the Inspiring Place for Education v ekocentru Sluňákov, v rámci kterého lektoři centra rozvíjeli své dovednosti v oblasti terénního vzdělávání dospělých inspirovaného přírodou.

Karel Stibral

Docent a vedoucí katedry environmentálních studii FSS MU. Studoval estetiku, historii umění a doktorát má z filosofie a dějin přírodních věd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studoval také na Institute of Philosophy na Jagellonské univerzitě v Krakově. Zaměřuje se na dějiny estetického vnímání přírody v období 18.-20. století, propojení mezi vědou a uměním, historii průzkumu českých hor a dějinami ochrany přírody. Na tato témata publikoval několik knih.

Pavel Nováček

Vedoucí katedry rozvojových a environmentálních studii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého a přední expert na studia udržitelného rozvoji v Česku. Je autorem 22 knih a stovek vědeckých a popularizačních článků a členem významných environmentálních rad. Jeho oblastmi zájmů jsou udržitelný rozvoj, globální environmentální problémy a foresight. Je členem Planning Committee a spolupředsedou Central European Node iniciativy Millenium Project a byl také předsedou České národní asociace Římského klubu (2008-2018).

Michal Bartoš

Myšlenkový otec, spoluzakladatel a ředitel Centra ekologických aktivit Sluňákov a s ním spojené Galerii přírody. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Palackého univerzity a doktorát získal na Katedře environmentálních studii na Masarykově univerzitě, kde obhájil disertační práci s názvem Proměny environmentální ideologie ve veřejném prostoru. Rozvoj vztahu mezi člověkem a krajinou je jeho celoživotním zájmem. Více než 30 let organizuje Ekologické dny Olomouc. Je autorem mnoha článků v učebnicích, akademických a recenzovaných časopisech, pravidelně vede workshopy pro učitele a jeho eseje jsou často publikované v široké škále časopisů.

Martina Mercellova

Pomocná výzkumnice na Department of Law and Governance na Norwegian Business School. Spolupracovala také s Arne Naess Programme na Centre for Development and the Environment na University of Oslo. Ve svém výzkumu zjišťuje, v jakém vztahu je vtělené já k přírodě. Pohledem environmentální etiky kriticky zkoumá různé aspekty relačnosti a intersubjektivity v konstrukci narativní první osoby „já“. Prozkoumává různé typy souvislostí sebe-identifikace (lingivistická re-prezentace a vnímání, definice a užití metafory) v psaní o životě a v ekokritické literatuře. Tento projekt přispívá k tomu, co je podle ní v centru jakéhokoli funkčního klimatického přístupu: osobní zapojení vtělených narativních identit.

Nikola Benčová

Básnířka, performerka a výzkumnice, jejíž jež se zaměřuje především na proměňující se identity v lidském a mimolidském světě. Věnuje se propojením s jinými těly skrze kombinaci imaginace v oblastech environmentálních studii, hluboké ekologie, politiky sci-fi, psychologie a poezie. Její zkušenost s materialitou v sochařství, vipassaně a dalších tělesných praktikách ji přivedly ke zkoumání hmoty ve slovech. Doufá, že spolupráce norských a českých univerzit povede k vytvoření kurzu, který bude víc zaměřen na tělesné poznání, aby studentstvo nebylo zavaleno pouze teorii, ale mělo také příležitost zažít živoucí svět svou vlastní smyslovostí a objevit prostor pro mimolidské uvnitř sebe.